Cesta ze sta

Z názvu je určitě poznat, kam vedly naše výletnické choutky. Vzhledem k počasí, které se stále nemohlo rozhodnout, zda bude-li se smát nebo plakat, jsme zvolili blízkou lokaci okořské údolí. Fusion nás dovezl k hradu a dál už nás čekal cca desetikilometrový okruh. DSC_0091Začal jsem tím, že jsem zlikvidoval zelený portál a na Okoři jsem nastolil vládu Šmoulů. Nevím jak na dlouho, tohle si určitě nenechají zelení llíbit, ale bodíky dobrý. A pak už kráčíme kolem osady Colorado, kolem luxus chatiček a pod jedním viaduktem. Test nového Nikonu D7000 včetně 35 mm nikkoru probíhá velice uspokojivě. Co uspokojivě, je boží. Kiki fotí na svého mazlíka. Stánek s občerstvením sice míjíme, ale určitě si jej všimneme. Nelze nevšimnout. DSC_0097Vedro se střídá s příjemným jarním vánkem. Zelená značka náhle vede do krpálu. Proč tam nikdo nenapsal, že budeme potřebovat horolezeckou výstroj? Ale nás to nezastaví. Statečně vylezeme nahoru a mírným sestupem sejdeme o pár metrů níže na úroveň bodu, ze kterého jsme se drápali nahoru. Turisti šprýmaři. Cesta do kontrolního bodu Libochovičky je ve znamení skoku přes hlemýždě. Krok a krok a hlemýžď. Krok a hlemýžď. Krok a krok a hlemýžď.

DSC_0104

Nikdo nezahynul, ač Kiki měla vtípky, že bychom měli pořádný oběd. Před vesničkou Libochovičky nás už totiž trápí hlad. Jako vždy nemáme svačinu. uááá. Vesnička nemá žádnou hospodu. Okoř je vzdálená už jen tři kilometry po modré. DSC_0116To dáme. Blížíme se. Slunce pálí, Okoř v dáli. Skutečně už vidíme vrchol hradu. Zbývá poslední kus. Krátíme si cestu přes pole. Na cestě vidíme místo myší bílé psy. Že by myši byly symbolem alkoholu a psi symbolem hladu?? Když sníme polévku v podhradí už vidíme jen tmavé psy. Tak asi jo. Zhodnocení? Výborné. Třicet zlaťáků vysvobodí naše brm brm a hurá domů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *